Report z odborného semináře Úloha diagnostických ústavů pod záštitou Lenky Kozlové

Pod záštitou poslankyně Lenky Kozlové se  11. 12. 2019 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR konal odborný seminář s názvem „Úloha diagnostických ústavů“. Cílem semináře bylo obecně diskutovat úlohu diagnostických ústavů ve společnosti po několika zásadních legislativních změnách posledních let. Semináře se zúčastnili zástupci MŠMT, NÚV, MZČR, několika neziskových organizací, psychologů i lidí z aktivní praxe konkrétních diagnostických ústavů napříč republikou. Část debaty se vedla také o chystané novele Zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, která má za cíl  znovu zavést dobrovolné pobyty v DÚ. Organizátorka semináře je také sněmovní zpravodajkou této novely.

V úvodním slovu Lenky Kozlové, která seminář moderovala, zazněly informace o zákonné úloze diagnostických ústavů. Dětský diagnostický ústav je v českém školském a výchovném systému zařízení definován již zmiňovaným zákonem č. 109/2002 Sb. “Byla bych ráda, kdyby zde zazněly názory na skutečné fungování ústavů a také informace, jakou legislativou se v této souvislosti zabývá MŠMT či Národní ústav pro vzdělávání”, představila úvodem cíle semináře Lenka Kozlová. 

Úvodní prezentaci semináře přednesla Mgr. Martina Macová Budinská, vedoucí oddělení institucionální výchovy a prevence MŠMT, která podrobně shrnula současné problémy ústavní péče v ČR z pohledu ministerstva. Uvedla také několik klíčových statistik a grafů o počtu dětí procházejících kvalifikovanou diagnostikou v DÚ před a po účinnosti nového Občanského zákoníku. Představila vizi MŠMT k nápravě některých problémů, zejména pak přípravu komplexní novely zákona č. 109/2002 Sb. 

Další prezentaci okomentovala  PhDr. Mgr. Lucie Myšková, Ph.D., vedoucí oddělení pro ústavní a ochrannou výchovu a prevenci rizikového chování Národního ústavu pro vzdělávání. V ní stručně shrnula minulost i součastnost diagnostických ústavů, kde zdůraznila poslední legislativní změny a jejich vliv na kompetence jednotlivých článků v rámci sítě jednotlivých zařízení. V části věnované budoucnosti pak mluvila především o nutnosti důrazu na kvalitu a prevenci, spolu s metodikou podpory jednotlivých zařízení, tedy jasné vymezení kompetencí a systémovou podporu těchto kompetencí u jednotlivých institucí. 

Mgr. Klára Laurenčíková, členka poradního orgánu MZČR, Výkonného výboru pro řízení implementace Strategie reformy psychiatrické péče a dlouholetá předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, pak přítomné seznámila s komplexní pohledem na problematiku z hlediska potřeb ohroženého dítěte a základních příčin problémového chování. Zdůraznila, že ČR se prostřednictvím několika strategických materiálů zavázala k transformaci péče o ohrožené děti, kde by mělo být cílem především upřednostnění a posílení preventivních služeb, před službami institucionálními.

Poslanec parlamentu Mgr. Jiří Mihola, Ph.D., hovořil především o připraveném pozměňovacím návrhu k zákonu 109/2002 Sb., jejímž je on, spolu s dalšími cca 40 poslanci, předkladatelem. Tato novela má za cíl vrátit §7 původního zákona, tedy možnost dobrovolných pobytů v diagnostických ústavech. Informace o této změně velmi zarezonovala odbornou veřejností, proběhla velmi intenzivně médii a vzbudila bouřlivé ohlasy jak na straně zastánců tak i na straně jeho odpůrců.

Odpůrci často argumentují možností zneužívání dobrovolnosti opatrovníky. To ale pokrývá podmínka ambulantní péče před dobrovolným pobytem. Oponují zastánci této možnosti.
Zprávy od praktiků z DÚ ale hovoří o tom, že v současnosti, alespoň v Čechách, nejsou DÚ tyto služby schopny zajišťovat z kapacitních důvodů, s ohledem na nepružnost soudů. Pobyty v DÚ se tak protahují v extrémních případech až na rok a děti i jejich blízcí přežívají v nejistotě a často značně vzdáleni. Naopak, na Moravě nejsou klienti do DÚ umísťováni téměř vůbec a soud je odesílá bez patřičné diagnostiky přímo do výchovných zařízení a to pak způsobuje problémy v následné péči.

Další část semináře pak už patřila zástupcům z různých úrovní praxe, kteří spolu s prezentujícími vedli obsáhlou diskusi o mnoha aspektech problematiky péče v diagnostických ústavech. Vystoupila např. ředitelka Výchovného ústavu v Místě, PhDr. Věra Smolíková, Mgr. Monika Veselá ze Střediska výchovné péče Dobřichovice, nebo Mgr. Tereza Konrádová z DÚ na Praze 4. V rámci diskuze vystoupili také zástupci diagnostických ústavů z Brna, Liberce, Hradce Králové, Prahy nebo Bohumína. Svůj pohled představilo také několik psychologů pracujících s dětmi i rodiči, nebo zástupkyně MPSV. Intenzivně se do diskuze zapojoval také pan PaedDr Jiří Pilař, pražský předseda Asociace speciálních pedagogů.

Diskuze představila rozdílné pohledy na budoucnost fungování samotných ústavů, panovala  celková názorová shoda např. právě v aspektu silně problémové délky jednotlivých řízení před soudy a čekání na jejich zahájení, která je příčinou mnoha zásadních problémů všech zainteresovaných institucí. Jako stěžejní se jeví i problém rediagnostiky v DÚ, spojené s dlouhodobým pobytem ve výchovném zařízení, kterou tyto instituce nemohou bez soudu iniciovat. Všichni diskutující jsou si také vědomi důležitosti prevence v rodinách a rizikových oblastech, která však, dle většinového názoru lidí z praxe, v současné době nemá pevnou základnu a celkovou metodickou koncepci. Snad nejčastější stížnosti zaznívaly na omezení možností smysluplně naplňovat úlohu DÚ po začátku platnosti nového Občanského zákoníku v roce 2014, který situaci, dle pohledu většiny přítomných z praxe, jen zhoršil. V diskuzi byl také často zmiňován adiktologický aspekt péče o ohrožené děti a nutnost jeho řešení odděleně od problémů samotné diagnostické péče.   

“Chtěla bych všem poděkovat za velmi podnětnou a věcnou diskusi. Byla bych ráda, aby další semináře na toto téma, nebo spíše některé z konkrétních užších témat, navázaly. Za sebe mohu slíbit, že se smysluplnému naplňování úlohy diagnostických ústavů budu intenzivně věnovat i po stránce legislativní,” dodala závěrem poslankyně Lenka Kozlová. 

%d bloggers like this: