Kulturní “last minute” aneb postaví se Zaorálek za problematická rozhodnutí exministra Staňka?

Změna na postu ministra kultury je již sedmou výměnou v ministerských lavicích vlády Andreje Babiše. Přesto však byla něčím specifická. Charakterizovalo jí především chování Miloše Zemana, které bylo podle mnohých právníků daleko za hranicí ústavy. Antonín Staněk byl prezidentem odvolán k 30.7. 2019. Jenže ještě v průběhu srpna vytanula na povrch rozhodnutí bývalého ministra, která učinil v posledních několika dnech (nebo spíše hodinách) ve své funkci. 

Jedním z několika Staňkových problematických kroků bylo odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. A není tajemstvím, že odvoláním Jiří Fajta se zavděčil prezidentovi. Pokud bychom však připustili, že v činnosti Jiřího Fajta nalezneme rozporuplná místa, tak o to podivněji vypadá odvolání ředitele olomouckého muzea Michala Soukupa. V Olomouci probíhá dlouholetá snaha o vybudování tzv. Středoevropského fóra Olomouc (SEFO), které má stát 600 milionů korun. Muzeum umění podle Michala Soukupa všechny potřebné kroky konzultovalo s ministerstvem kultury i ministerstvem financí. Takové náhlé a nekoncepční změny ve velkých státních příspěvkových organizacích jsou pro jejich fungování velmi nešťastné. Tyto organizace potřebují především kontinuitu v rozhodování podle dlouhodobé koncepce, čemuž časté odvolávání a jmenování ředitelů bez jakýchkoliv pravidel vůbec nepřispívá.

  • Prvním ze série překvapivých rozhodnutí exministra kultury, která spatřila světlo světa až po jeho odchodu z funkce, je zrušení památkové ochrany tzv. Hadích lázní v Teplicích. Téměř deset let probíhá spor mezi památkáři a developerem Jaroslavem Třešňákem, a to ohledně podoby rekonstrukce chátrající klasicistní budovy. Rozhodl tak navzdory stanovisku příslušného odboru samotného Ministerstva kultury z počátku července letošního roku a navzdory stanovisku všech dotčených správních orgánů. Není jasné, na jakém základě tak učinil, jasné ovšem je, že využil své funkce v posledních hodinách před odchodem z MK. Jako možné vysvětlení se ale opět nabízí napojení na prezidenta, jelikož výše zmíněný developer Jaroslav Trešňák patří mezi nejštědřejší sponzory Miloše Zemana v posledních prezidentských volbách. Třešňákovi teď podle památkářů nic nebrání v rekonstrukci této klasicistní památky na základě vlastních představ, nebo i v případném zbourání stavby.
     
  • Staňkovo napojení na Hrad je patrné i v odvolání 7 z 9 členů rady, jež je poradním orgánem ministra při rozhodování o udělování dotací pro festivaly. Rada se stala terčem kritiky několika neúspěšných žadatelů o grant. Prvním z nich byl Jaromír Boháč, který zastupuje krumlovský festival. Radou přisouzenou částku 3,25 milionu Antonín Staněk zvedl  na téměř dvojnásobek. V dalším případě šlo o Miroslava Matějku, který několikrát žádal o přiznání dotace pro festival České doteky hudby. Pokaždé byl úředníky odmítnut, ale Staněk mu vyhověl. (Matějka je zastupitelem v Královehradeckém kraji za Stranu práv občanů – Zemanovci a pomáhal s koordinací první prezidentské kampaně Miloše Zemana.) Odvolaný předseda rady Mikuláš Bek má naopak dlouhodobě s prezidentem spory. 
     
  • Další “perličkou” bylo odvolání předsedy Ústřední knihovnické rady (ÚKR), Víta Richtera. Staněk stihl změnit statut tohoto poradního orgánu tak, aby napříště předsedal ÚKR ředitel Národní knihovny. Vít Richter dlouhodobě kritizuje neblahý stav uvnitř Národní knihovny. Ta nemá dostatek prostředků na nákup nových titulů, dostatek prostor pro skladování svazků a trápí ji délka dílčích rekonstrukcí NK. Exministr Staněk to označil za dlouho připravovanou koncepční změnu, kterou mu doporučili jeho poradci. To ale samo o sobě odporuje podstatě koncepčních změn. Zmiňovaná doporučení svých poradců Staněk nepředložil. V této souvislosti působí odvolání kritika z funkce a následná instalace ředitele kritizované instituce nevěrohodně.

Některá z rozhodnutí exministra už mohou být nevratná. Uvidíme, jak si s rozhodnutími Antonína Staňka a problémy resortu kultury poradí nový ministr Lubomír Zaorálek.

Ten má za sebou bohatou politickou kariéru. Od roku 1996 zasedá v poslanecké sněmovně, kde byl také jedno volební období místopředsedou dolní komory. V Sobotkově vládě působil jako šéf resortu Ministerstva zahraničí a téměř deset let zasedal v předsednictvu ČSSD. 

Vzhledem k tomu, že se na vládě již dříve podílel, potřebné manažerské dovednosti pro řízení velkého resortu zřejmě má. Nicméně schopnosti k řízení Ministerstva kultury bude muset teprve prokázat. Hodně záleží na tom, jak bude přijat a následně respektován kulturní komunitou, se kterou se minulý ministr dostal do nemalých konfliktů. Ve věcech pirátské agendy a především reformy copyrightu hlasoval Lubomír Zaorálek stejně jako Antonín Staněk. Můžeme pouze doufat, že to bylo z pohledu koaliční a stranické spolupráce při řízení Ministerstva kultury a že Zaorálkův pohled na řízení resortu kultury bude systematičtější, přívětivější a otevřenější směrem k veřejnosti. A to nejen co se týče digitální agendy, ale i autorského práva, implementace evropské směrnice ke copyrightu, nebo postavení ředitelů kulturních institucí. 

Od nového ministra očekáváme dodržování programového prohlášení vlády. Tedy zejména navýšení rozpočtu Ministerstva kultury především v oblastech živé kultury, ochrany kulturního dědictví, nebo ve výzkumu a inovacích. Další z důležitých věcí je implementace evropské směrnice ke copyrightu, na kterou má Ministerstvo kultury příští dva roky. Podstatné bude nepodlehnout tlaku vlivných lobbistů z řad zainteresovaných institucí a směrnici do našeho legislativního rámce implementovat tak, aby měla co nejmenší dopad na občany ČR. Stejně tak je důležité aktualizovat podobu českého autorského práva podle požadavků digitálního věku. Dále by mělo podle programového prohlášení Ministerstvo kultury připravit návrh zákona o tzv. Veřejnoprávní instituci v kultuře, která by nahradila toliko zastaralý systém příspěvkových organizací, pomohla by větší nezávislosti dotčených organizací, nebo zajistila lepší pravidla pro postavení vedoucích kulturních institucí. V tomto ohledu nás zajímá, jak se Lubomír Zaorálek postaví k pirátskému návrhu zákona, který se týká jistějšího právního postavení pro ředitele kulturních institucí, který jsme s Piráty podávali na jaře letošního roku.

Avizovaný záměr nového ministra zvyšovat platy zaměstnanců v kulturní sféře a prověřit kroky exministra Staňka vítáme. Současně doufáme, že zaslouženou pozornost získají instituce regionálního významu (muzea, galerie a knihovny), které též dlouhodobě trpí podfinancováním, nekoncepční politikou řízení a čekají na kroky k digitalizaci jejich správy.  Nelehký úkol stojí před novým ministrem i v podobě připravovaného památkového zákona a jeho souvislostí s rekodifikací stavebního práva. Resort kultury potřebuje především stabilitu a kontinuitu ve svém vedení tak, aby se mohl pozitivně rozvíjet. Očekáváme, že nový ministr svým jednáním potřebnou stabilitu zajistí.

%d bloggers like this: